Taková blbůstka, která mě ovšem vyprovokovala k napsání krátkého ublognutí:

Stalo se vám někdy, že před světelnou křižovatkou, když zrovna svítila červená, zastavil trolejbus nebo tramvaj a nechal(a) před sebou velký kus volného místa? Třeba v Pardubicích u divadla?

Když vznikla TOP 09 a nastínila vize svého programu, nemohl jsem než zatleskat. Zejména povzdech pana Kalouska: "Žijí program TOP 09, ale stejně volí Paroubka" byl dle mého soudu naprosto trefný popis typické české rodiny. Základní princip, totiž že nelze utratit více, než kolik vyděláme, že dluhy se platí a že nelze žít donekonečna na dluh mi jsou prostě vlastní.

Je jen málo způsobů, jak si efektivněji zničit tělo, než je pořezat cca 2 tuny dřevní hmoty, 80% z toho odvozit na kolečku do dřevníku vzdáleného sice jen 20 m, ale o nějakých 7 metrů výše.

Aneb... dříve:

Každý Správný Jedinec se ušklíbá nad ponožkami v sandálech. Jsou lidi, kteří tento jev nemůžou vystát a jejich majitele pranýřují fotkami na facebooku, twitteru a vůbec jim toto módní dilema stojí za to vynaložení té námahy, aby o tom něco napsali, vyfotili a postli a tak dále. Ponožky v sandálech jsou hnus, "ví to každý" a všichni vám to odkývou.

Ta, která ještě před rokem tak vášnivě skákala do kaluží...

Občas narazím na odkaz na zajímavý článek z branže IT nebo populárně naučný vědecký text. Asi bych dnes byl "ajťák" a "machr přes počítače", kdybych tehdy na Atari 800 XE vydržel u Basicu (který mě bavil) a hlavně, kdyby tehdy nevyšla hra Kennedy Aproach (dodnes miluju simulátory řízení nějakého dopravního provozu - leteckého, železničního,...).

Mám z jediného dne dvě opravdu rozdílné zkušenosti:

Každý dálkoplaz vám řekne asi to samé: ta nepoučitelnost je strašná. Těsně poté, co to někde totálně exhaustovaní zabalíte, řeknete si, že se na to ale už opravdu příště vy- a myslíte si, že je vám teď tak bídně, že si to už zcela určitě budete pamatovat i příště.

Že je tzv. třináctý důchod nesmysl, to ví snad už všichni. Je to věc tak nesystémová, jako nesmyslná. Na všechny následující otázky je jasná odpověď: protože si Paroubek kupuje hlasy, ale pokud bychom chtěli odhlédnout od toho, co je nejkřišťálověji jasné, že to ani křišťálovější být nemůže, musím se ptát:

aneb... "Já vim, je to zlý, jak ti je? No lidi... žádná sláva. Jednou nás to všechny zabije, zatím to nakopává!"

Tuto sobotu se konal již 11. ročník klasické akce Špacír, aneb 100 km za 24 hodin pěšky (ze Vsetína do Vsetína přes Slovensko). Byl to ročník plný rekordů.